O kačátku aneb zakážou černé pastelky a příjmení Bílá? Lucko, sorry jako.

Člověk si myslí, že ho už nic nepřekvapí. Ale je to marný, je to marný, je to marný.
V Británii stáhli z obchodů černé kačátko, protože bylo nazváno ošklivé. Podle známé pohádky.
Jako by černá barva odsuzovala ke kráse, a jakoby to, co je černé, nemohlo být nikdy ošklivé. Rasismus jako vyšitý.
Jako bychom neměli bílé a černé krasavice a bílé a černé ošklivky. Ne - černá rovná se dokonalá. A Bílá? Podle mne zpívá skvěle :-). Jenže aby se taky nemusela za chvíli přejmenovat, protože se jí mohou ptát - proč jste si dala pseudonym Bílá, když jste Zaňáková? A proč jste si nedala Černá? Máte něco proti černé? Ano, pod podobnou invizici míříme - pokud tam už nejsme.
Za chvíli nám zakážou černé pastelky, černé lodičky, a možná i make up, protože mírně tmavší pleť by mohla někoho urazit.
Osobně považuji ty, kteří se tak usilovně zasazují o pomoc černým či hnědým etnikům jen proto, že jsou toto etnikum, za ty největší rasisty. Protože oni tu barvu pleti odlišují. My normální lidé ne.
Nás zajímají takové ty běžné banální věci, jako je to, zda ti lidé pracují a vůbec pracovat chtějí, zda se chovají slušně nebo jako hovada, zda jim co říká hygiena a evropská civilizace, zda mají úctu k ženám stejnou jako evropští muži, zda chtějí žít ze svých nebo z našich příjmů, zda přišli na návštěvu nebo nás obsadit navždy...
Ano, to nás zajímá. Ne jakou mají barvu pleti, protože to je jen obal. Podstatné je to, co je uvnitř, co ti lidé dělají, jak se chovají, přes které ploty bez pozvání lezou a čím se netají.
Před dvěma lety mi zemřel manžel. Neuvěřitelná rána osudu. Proč to zmiňuji v této souvislosti?
Vzepřela jsem se tomu osudu aspoň tím, že jsem šla na pohřeb v bílé. Jako kdysi, když jsem řekla jako nevěsta ano. Někdo mne podle toho možná hodnotil a odsoudil. Jako by bylo podstatné, jaké mám sako. Jako by nebylo důležité spíš to, že v tom saku jsem já. Potřebovala jsem obejmout jak v té bílé, tak bych to potřebovala v té černé. Protože to sako je přece jen povrch. Uvnitř jsem byla já.
A tak je to i s tou barvou kůže a barvou kačátka. I černé kačátko může být ošklivé. Všechno ostatní je lež a pokrytectví.
Ti, kteří dnes vyzdvihují každou jinou barvu než bílou, jednak popírají to, že Evropa byla prostě historicky osídlená bělochy, jednak tím, že takto odlišují, jsou rasisty se vším, co k tomu patří. Jen rasisty naruby. Útočí na bílé, protože jsou bílí, a adorují ty druhé. Kteří si to často ani nezaslouží, a kteří rozhodně nemají automaticky právo na vše, co si usmyslí a nadiktují.
Nechci být preferována jen proto, že jsem bílá. Ale stejně tak nechci, aby byl preferován někdo jen proto, že je černý, a jen proto, že je černý, si mohl dovolit vše.
Také nechci, aby byl můj domov okupován nezvanými hosty. A Evropa je nepochybně můj domov. Není přece rasismus to říct. Je ale rasismus říct, že jsme povinni pomáhat jiným jen proto, že mají jinou barvu kůže. Preference bílé rasy nad jinými je rasismus. Preference černé rasy nad jinými je rasismus úplně stejně.
Takže pokud stahujeme z obchodů černé kačátko, protože černé kačátko přece nemůže být ošklivé, je to stejně šílené, jako bychom stáhovali ošklivé bílé kačátko. Jenže nám bílým ošklivé kačátko nevadí, a ve filmech klidně sneseme postavu bílého gaunera. Protože je to normální.
"Právo na ošklivost" mají totiž všechny rasy stejně. A ten, kdo tvrdí opak, to je ten rasista. Protože když je ošklivé bílé kačátko, může být ošklivé i černé.
Takže to je ta zcestná rasistická všímavost. My normální, co nejsme rasisté, bychom si toho kačátka v obchodně ani nevšimli.
Snad jen tehdy, kdyby chtělo žít jen z našich daní, a samo pro to nic nedělat. Nebo přijít a vzít si vše, co potřebuje, aniž se zeptá. Ale to už je jiný příběh.