Tahle země není pro mladý. Ani pro starý. Ani pro matky. Ani pro živnostníky. Ani pro nemocné. Pro koho tedy vlastně je?
Kolega bloger napsal, že ČSSD není pro mladý. Je to ještě horší. Pro mladý není celá tato země. Utíkají nám do světa, kde nemusí čelit takové malosti, nefungující státní správě a omezeným podmínkám vlastního rozvoje.
Jenže pozor. Tím to nekončí. Tato země není ani pro starý. To, jak zacházíme se seniory, kteří si poctivě spořili na důchod, aby se ty peníze rozpouštěly ve státních rozpočtech tak dlouho, až na ně málem nezbývá, je zločin. O lidech postižených a nemocných nemluvě. Sbírky na život zachraňující léčbu jsou ostudou této země.
Také chceme, aby se rodilo více dětí. Jenže tahle země není ani pro matky. Dítě je přítěž pro zaměstnavatele, pracujícím matkám bereme porodné, sezdaný pár je na tom hůř než ten žijící na psí knížku. Rodina se podporuje verbálně, ovšem nikoli fakticky. Kdo by v této zemi rodil děti?
V posledních dnech jsme se dozvěděli, že tato země není ani pro živnostníky. Prý jsou paraziti. Patřím mezi ně. Z mých odvodů DPH a daní se hradily státní maturity, S karty, prebendy v ČEZu a obávám se, že jsem přispěla i na fotbalový klub bývalého ministra Řebíčka. Nikdy jsem nedostala přídavky, protože jsem nedosahovala limitu, už dvacet let nemám placenou dovolenou, nikdy jsem nečerpala ošetřování člena rodiny, protože na to nemám také nárok, hradím studia svých dvou dcer, a protože mám manžela v invalidním důchodu, mám se věru co otáčet - protože společné zdanění manželů nám také zrušili. Zato zaměstnávám jiné - ale to je asi samozřejmost. Investiční pobídky 2,5 mil na jedno pracovní msíto dostal zahraniční gigant, kdepak já. Ale tato země prý není pro mne. Jsem parazit.
Tak nevím - pro koho vlastně tato země je? Pro manažery ČEZu? Pro politiky, z nichž někteří šli ze školních lavic přímo do těch poslaneckých, a nikdy normálně nepracovali? Pro lobbisty? Pro kmotry? Možná. Jenže jak my všichni, pro které tato země evidentně není, zvedneme kotvy, i oni padnou. Proč? Nebude mít na ně kdo vydělávat. Nebudou mít náhrady, odměny, provize. A tady zůstane ta spálená země.
Takže bychom se rychle měli snažit o to, aby Česká republika alespoň pro někoho byla. Aby se tu alespoň někdo mohl cítit opravdu šťastně, dobře, spokojeně. Zatím - pusto a prázdno. Tahle země není v tuto chvíli dobré místo k žití pro nikoho. Vyjma těch grázlů, kteří to znechucují nám ostatním, a s nimiž si politikové sotva školních škamen odrostlí neví rady.
Mohli by nám tedy alespoň prozatím odpovědět na tu základní otázku - pro koho je tato země dobré místo k žití?