Znásilnění zákona v přímém přenosu...

17.12.2019

...aneb vítejte na zastupitelstvu Zlínského kraje
Kauza Baťovy nemocnice hýbe Zlínským krajem.
Aniž chci hodnotit, zda jsou velkolepé plány nemocnice na zelené louce správné či nikoli, jedno vím jistě. Zařadit podobný bod, který je svým rozsahem důležitější než krajský roční rozpočet, mimo oficiální a předem transparentně zveřejněný program až v průběhu zasedání zastupitelstva, je znásilněním zákona o krajích a v rozporu se všemi principy, které tento zákon zakotvuje.
I když zákon umožňuje zařadit bod i v průběhu zasedání, nesmí být toto právo zneužito v takovém rozsahu a takovým způsobem, jako se to stalo v pondělí na zastupitelstvu Zlínského kraje. Proč?
Zákon říká, že občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Jak se může občan vyjadřovat, když se nedozvěděl, že tento bod bude na zasedání projednáván? V programu byl totiž zcela záměrně vynechán, protože těžko uvěřit tomu, že o podpoře se dotyční dohodli telepaticky až ten den. Tedy neuvedení tohoto bodu v programu je popřením slibu zastupitele, etiky i zákona.
Ten totiž dále uvádí, že zasedání zastupitelstva je veřejné, a že krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce. Proč? V rámci transparentnosti veřejné správy.
A to, že o tomto bodu programu nevěděli ani zastupitelé mimo vyvolených, už jen dokresluje ono "znásilnění zákona" v přímom přenosu. To, že neměli k věci včas jediný papír podkladu, až před hlasováním samým, to jen násobí.
Tedy podrženo a sečteno:
1. Bod "nová nemocnice" nebyl uveden v programu zastupitelstva - a o tom, že tam nebude, musel někdo rozhodnout
2. Bod nebyl v programu ani při zahájení zastupitelstva - o tom, že tam nebude, musel také někdo rozhodnout
3. Bod byl do programu navržen až v průběhu zastupitelstva, a vzápětí byl odhlasován - tento postup musel být někým dojednán
4. K bodu nebyly předem žádné materiály - až tzv. na stůl - což je docela významný prvek, protože ti, kteří hlasovali pro, buď hlasovali de facto bez podkladů, což je v dnešní době obdivuhodná odvaha, nebo je měli předem protekčně a tajně, což by bylo ještě více skandální.
Tedy kauza "nemocnice" se ve Zlíně dnes rychlostí blesku projednala a odhlasovala.
Bez toho, že by to bylo v programu.
Bez toho, že by o tom věděli občané.
Bez toho, že by o tom věděla místní samospráva.
Bez toho, že by o tom věděli členové zastupitelstva mimo vyvolených.
Bez toho, že by zastupitelé měli včas jakýkoli podklad, jakékoli materiály, až "last minut", aby se neřeklo
Tedy došlo k popření práv občanů kraje, došlo k popření práv členů zastupitelstva, došlo k popření obecní samosprávy, která se o tom také nedozvěděla, a za těchto "demokratických" a "transparentních" okolností došlo ke schválení usnesení, které je svým obsahem významnější než krajský rozpočet.
Pokud toto jednání, které je jednoznačným excesem z limitů kladených zákonem o krajích, ministerstvo vnitra posvětí, pak můžeme zákon o krajích zmačkat a zahodit.
A co by se mělo stát?
Ministerstvo vnitra by mělo krajským zastupitelům přikázat, aby dané usnesení přijaté tímto způsobem sami zrušili a projednali řádným způsobem znovu, a pokud mu nevyhoví, mělo by dát návrh k soudu, ať usnesení kraje zruší on. Nic víc, nic míň.
Tímto blogem neříkám, že je záměr nové nemocnice dobrý nebo špatný. Na to nejsem odborně zdatná. Ale vím, že nesmí být projednávána způsobem, kdy je znásilňován zákon, kdy jsou popírány základní principy a hodnoty samosprávy, zcela škrtnuti občané kraje a obecní samospráva, a diskriminována část řádně zvolených zastupitelů. O hlasování de facto bez možnosti nastudovat poklady nemluvě.
Pokud žijeme v právním státě, toto je těžce za hranou - a musí to říct Ministerstvo vnitra. Snad i z úřední povuinnosti - zachytí-li tu šarádu nedůstojnou krajské úrovně v médiích.
V 99% stávám na straně samosprávy, a to i tehdy, kdy nechtíc chybuje...
Toto ale není ani chyba, ani omyl, ani nic podobného. Toto je úmysl. A ač nerada, a proti své bytostné podstatě, musím tentokrát samosprávu opustit - tedy abych to upřesnila - takovou podobu samosprávy. Protože to nemá se samosprávou nic společného. To si jen skupina lidí usmyslela, že jim ten kraj patří, a že se nemusí ohlížet na nikoho a na nic. Ministerstvo vnitra by jim mělo proto důrazně a nekompromisně říct, že se spletli.
Abychom dobré jméno samosprávy nepošlapali.